Jazyková bariera ve vlastních řadách a vlastním státě

Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Jením z mnoha důvodů, které jsou slyšet, a proč se bojíme přijmout a pomoci lidem odjinud. Mimo jiného je to i neznalost jazyka, paradoxně našeho rodného jazyka. 

Jazyková bariéra, a s tím spojená nezaměstnanost = automaticky, budou jen a jen na sociálních dávkách a "ždímat" ostatní "těžce pracující". Nebo to může být jen skrytý výkřik, a ve skutečnosti se bojíme konkurence, která by nám mohla vzít práci. Případně přivedou si další rodinné příslušníky a postupem času nás vysaji a seberou vše: naše hodnoty, naši víru, budou "páchat teroristickou činnost"  atd. Mýty, které vznikají z nepochopení z neznalosti z neporozumění, řeč je o migraci. Česká republika je 6 nejbezpečnější zemí na světě.  Azylová politika je politika státu, nikoliv Bruselu. Ministerstvo vnitra spustilo web o migraci, pomocí kterého chce bojovat proti mýtům, které ve společnosti kolem migrace kolují.  

Ať už je to jak chce, faktem zůstává, že i my samotní občané v naší zemi, kde je mateřským jazykem čeština, máme problém se domluvit mezi sebou navzájem, vlastním jazykem"českým". Vyslovíte,  či napíšete větu, ale v důsledku vyzní úplně jinak pro toho, komu byla určena, a jaksi mu zásadní smysl Vašich slov unikal, protože jim z prostého důvodu neporozuměl. Neporozuměl, jelikož v hlavě má zakódovaný jiný slovník a jiný význam slov z propagandistického slovníku a věcí které někde, odněkud zaslechl.   

Sociální sítě a diskutující jsou plné těchto nedorozumění a vzájemného nepochopení se. Každá strana mluví jazykem jiným neznámým, těžko srozumitelným, pochopitelným, přestože slova jsou česká, význam je jiný.

Oháníme se demokracií, jak se nám to zrovna hodí, a stejně tak se i oháníme historii. Opakujeme fráze a papouškujeme politiky jak se nám líbí, a co se je v tu danou chvíli vhod. Vlastní názor, ten opravdový názor, je utlačován do pozadí, ale spolu s tím, roste i riziko manipulace s námi. Společnost rozdrobená na několik třetin a umění komunikace minimální, snaha pokusit se, a naslouchat odlišnému názoru, než-li je ten Váš, chybí citelně. Favorizujeme politiky, protože to byl on, kdo vyšel mezi nás, a byl to on, kdo má zájem a leží mu na srdci naše blaho, zájem o Náš národ a naše hodnoty. Slova, které se dobře poslouchají a které by chtěl slyšet každý. Je to ale na hodně moc vzdálené realitě. Pouhý sen. Společné blaho, zachování svobody, za kterou jsme už mnohdy bojovali, je záležitostí nás všech. Je to v rukou nás všech, a první krok je v umění naslouchat, nemusíme souhlasit se vším, a s každým, ale naslouchat pozorně a přemýšlet. Přemýšlet, logicky a s fakty, naučit se přijímat nové věci.

Bez přijmutí nového, nastává stagnace, a nelze jít směrem dopředu. Zkuste se jen na malou chvíli zastavit a položit si otázku, máme se opravdu tak špatně, i když zrovna to máslo vyletělo ze dne na den raketovou rychlostí nahoru.