Dvacet sedm let od sametové revoluce

17. listopad 1939 zavřel dveře českých vysokých škol a otevřel dveře pomstě a násilí, diktatuře. 17. listopad 1989 zavřel dveře komunistickému režimu a otevřel dveře svobodě. Co se od poslední události změnilo ?

Od poslední události nás dělí 27 let a možná bychom se měli všichni zamyslet a pokusit se překročit svůj vlastní stín - stín pochybností a zkusit se zamyslet nad nesmyslností a ztrátou času malichernostmi a výpadům vůči ostatním. Jít po cestě, kterou jsme si v roce 1989 zvolili a kvůli které jsme stáli na náměstích a "sametově" cinkali klíči. Jít cestou samostatného svobodného státu - evropského státu, a neodbočovat s této cesty a zatáčet směr zpět k východu. Od dob sametové revoluce se hodně věcí v našich životech změnilo v pozitivním směru. Ekonomický růst a životní úroveň je o poznání mnohem lepší. 

Není to jen o politicích ale hlavně o nás a nás. Současný prezident, byl zvolen v přímé volbě, občany. Je jaký je, a asi nemá smysl pokoušet se o nereálné, a spoléhat na změnu v jeho chování - vystupování. Žijeme něčím jiným - než-li tím co kde prezident - tiskový mluvčí kde řekl, či jak se zachoval ? Ve své podstatě se z prezidenta stala celebrita, které pozornost dělá dobře. Role prezidenta - politická reprezentace státu je nějak přidružená - vedlejší. Člověk, který veřejně prohlašuje že "někým/něčím pohrdá či veřejně uráží ostatní, má problém sám se sebou, je nespokojený se svým životem. Takový člověk, aniž by si toho byl vědom, uráží-pohrdá sám sebou, pohrdá a uráží ale i všechny ostatní. Ne jen onu vybranou cílovou skupinou, na kterou se zaměřila zrovna v tu danou chvíli jeho pozornost. Záslužná je snaha pana prezidenta objíždět regiony, a snažit se "mluvit k lidem". Není to ale mluvit s lidmi.

A kdo ví, možná má skryté přání a touží po tom co dokázali jeho předchůdci : za komunistického režimu bylo město Zlín přejmenované na Gottwaldov, po sametové revoluci a smrti prvního prezidenta zvoleném po revoluci se letiště Ruzyně změnilo na letiště V. Havla.  

17 listopad 1989 nám otevřel dveře k možnostem, které jsme před tím neměli. Snažme se o to, aby dveře zůstali i nadále otevřené - nedělejme tunel "nízkosti" jako to dělá současná hlava státu. Neprohlubujme tento pomyslný tunel, mezi sebou vzájemně. Nemůžeme změnit toho, kdo je v čele našeho státu, v tuto chvíli, ale můžeme změnit sebe vzájemně. Vulgarity, urážky pohrdavé výroky si nezaslouží takovou pozornost. Velkou pozornost si naopak zaslouží to co chceme, jací jsme a jaký život chceme. Překročit svůj "vlastní stín" a ponechat prezidenta jeho osudu.  

Obrácený model - obrazem národa jsme my všichni, prezident je postava, která v tuto chvíli je na scéně.  

Ostatně prezident má co do pravomocí menšinové právo. Záleží na vládě, záleží na nás všech.